ÚVOD →  Pojištění →  Časté otázky

Časté otázky a odpovědi

Základní pojmy

FAQ

Pojištění profesní odpovědnosti funguje na principu claims made, kdy příčina škody, vznik škody, uplatnění nároku na náhradu škody a nahlášení škody musí být v době nepřetržitého trvání pojištění.

Z výše uvedeného vyplývá, že toto pojištění není „krátkodobým pojištěním“, samozřejmě výjimkou může být pojištění konkrétní zakázky (ale i tady je vhodné sjednat si tzv. udržovací pojištění, které bude trvat co nejdéle, protože škoda může vzniknout KDYKOLI).

Pojištění profesní odpovědnosti je třeba si dobře rozmyslet a v případě sjednání udržovat nejlépe až do konce výkonu odborné činnosti a i po této době je dobré si opět sjednat udržovací pojištění.

Škoda v českém právu znamená újmu, kterou jedna osoba, příp. více osob (poškozený) utrpí na svém majetku, penězi ocenitelných majetkových právech, na osobnostních právech, nebo na zdraví v důsledku protiprávního jednání jiné osoby (škůdce).

Nově je škoda definována jako újma na jmění (§ 2894 odst. 1 NOZ), čímž se rozumí jak faktické snížení majetku poškozeného (aktiv), tak vznik dluhů (pasiv) na straně poškozeného. Poškozený tak nově bude moci žádat náhradu škody již okamžikem, kdy mu v důsledku jednání škůdce vznikne dluh (§ 2952 NOZ věta druhá), tedy nejen před faktickým zaplacením dluhu a snížením majetku poškozeného, ale i před splatností vzniklého dluhu. Rozhodují pro vznik nároku na náhradu škody je tedy pouze vznik dluhu.

V současné době se za škodu považuje i nemajetková újma, a to především ve smyslu újmy psychické.

Limit pojistného plnění je maximální částka, která bude za všechny škody v jednom pojistném roce ze strany pojišťovny uhrazena

Peněžní částka vyplacená pojistitelem jako náhrada vzniklé škody v souladu s pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami.

Spoluúčast je částka, kterou se pojištěný podílí na vzniklé škodě

V případě, že pojišťujete společnost (např. s.r.o.) a jste jejím majitelem či jednatelem a zároveň autorizovanou osobou lze základní limit pojistného plnění, který máte hrazený z členských příspěvků, použít jako spoluúčast.

ALE!!! V případě, že jste ve Vaší společnosti i zaměstnancem nebo máte zaměstnance autorizované osoby, měla by spoluúčast odpovídat 4,5násobku hrubé mzdy autorizované osoby s nejnižší mzdou.

POZOR!!! Jestliže budete pojišťovat svoji společnost u některé z komerčních pojišťoven, je možné, že Vám daná pojišťovna (příp. makléř) nabídne automaticky spoluúčast ve výši základního limitu pojistného plnění. Ale dobře zvažte, zda tato spoluúčast bude opravdu kryta v plné výši (pouze v případě, že jako majitel či jednatel nejste zaměstnancem ve své vlastní společnosti, ani nemáte zaměstnance autorizované osoby) nebo v případě zaměstnaneckého poměru autorizované osoby jen do výše 4,5násobku její hrubé mzdy!  

Na základě toho si zvolte správnou výši spoluúčasti, abyste v případě škodní události nemuseli část škody hradit ze svého.

Území, kde pojištění platí (např. Evropa geograficky, území Evropské unie, ČR, …)

Skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku.

Skutečnost, ze které vzniká škoda a která by mohla být důvodem vzniku pojistné události.

Nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

Soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události, který počíná zahájením šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit a rozsahu této povinnosti a končí stanovením výše pojistného plnění.

Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje.

Osoba, která utrpěla škodu na majetku, životě nebo zdraví, za níž podle platných právních předpisů odpovídá někdo jiný.

u právnických osob – jsou to veškeré příjmy z činnosti a nakládání s veškerým majetkem, pokud tvoří předmět daně z příjmu právnických osob.

u fyzických osob – jsou to veškeré příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud tvoří předmět daně z příjmu fyzických osob.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb.

§ 250, odst. 1

Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

§ 257, odst. 1

Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

§ 257, odst. 2

Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.